Change language: CZ EN FR DE RU
it-sa 2017
Hlavička BP JMK
Hlavicka - dotaz

Zvýšený počet kybernetických útoků

Nedávné útoky na české zpravodajské servery rozvířily diskusi nad tématem hackerů a jejich činností.

Tématem se zabýval například i článek v Hospodářských novinách dne 6.března 2013. Byla mu věnována celá dvoustrana a čtenáři zde byli seznámeni s tím, jaké možnosti kybernetických útoků hackeři využívají a také podrobný časový postup útoků, které v nedávné době u nás proběhly. Je zde také uvedena citace vyjádření ředitelky NSMCluster, Ing. Jitky Sládkové, která zde uvádí praktický příklad, jakým způsobem mohou hackeři napadnout např. speditérské firmy.

Kybernetický útok sebou přináší druhý úhel pohledu a tím je bezpečnost, která stojí jeho protipólem. Bezpečnost je však tématem preventivním a tedy nepopulárním. Nejvíce rozvinutý trh v oblasti bezpečnosti ICT je USA a Izrael. Ve vyspělých ekonomikách je bezpečnostní expert nejvíce poptávanou pracovní pozicí, zatímco v rámci českého trhu tato pozice ještě není příliš známa.

Velmi často se pozornost věnuje právě hackerům, kdo je to za lidi, za jakým účelem páchají svou činnost, jaký má pro ně přínos, atd. Otázkou bezpečnosti, která je v české realitě až následnou akcí po útoku, se média dlouhodobě zabývají mnohem méně. Přitom je to však bezpečnost, která zde hraje klíčovou roli. Necháte-li své auto odemčené a otevřené, již ho nemusíte najít tam, kde jste jej naposledy zaparkovali. A o datech to platí také. Je nutné stanovit pravidla hry, aby k únikům nedocházelo.

Kyberútoky mohou být zacíleny dvěma směry. Proti státu a kritickým infrastrukturám jako jsou např. rozvodné sítě nebo proti firmám. První způsob má povahu spíše kyberválky, tedy mezinárodního zločinu. (Mezinárodního, jelikož útočník často sídlí mimo napadenou geografickou oblast.) Útoky proti firmám pak oslabují celou ekonomiku, snižují konkurenceschopnost, snižují produktivitu, vytváření ztráty a s tím související dodatečné náklady. Nejcitlivějšími oblasti podnikání, kde zpravidla při útoku dochází k maximálním ztrátám, je logistika a bankovní a finanční sektor. Oproti tomu např. výrobní firmy se cítí relativně nenapadnutelné, jelikož mají výrobní linku, řízenou počítačem, a poté administrativu, tj. relativně malou síť. V dnešní době, kdy se stále více rozšiřuje využití tzv. smart grids a inteligentních budov je však možné "zaútočit" také na výrobní linku. Může se to zdát jako velmi vzdálená budoucnost, opak je však pravdou.

Česká republika patří mezi největší exportéry antivirových programů. Společnosti jako AVG a AVAST zaujímají přední příčky prodejnosti antivirů celosvětově. Kromě těchto firem jsou zde vysoce specializované programátorské společnosti, zabývající se bezpečnostním monitoringem. Vznikly většinou z univerzitního výzkumu, a např. společnost Cognitive Security nedávno koupila společnost CISCO, významného hráče na trhu, který si plně uvědomuje aktuálnost bezpečnostního tématu. Kromě anitvirů a monitoringu působí v České republice několik start-upů zabývajících se i hlasovými technologiemi, využitelnými také v rámci bezpečnosti. Strana nabídky je na českém trhu velmi kvalitní, avšak poptávka se začíná teprve probouzet. Bohužel nikoliv preventivně, často až při problémech. Nejčastější vědomé nedostatky, způsobené hackerskými útoky je pomalá síť či masové rozesílání spamů. Těch nevědomých je však mnohem více. Tak jako neustále narůstá objem dat v ICT, tak lze očekávat i nárůst bezpečnostního trhu v rámci ICT. A sice nárůst dynamický, neboť ICT je páteří většiny oborů podnikání. Zatím se ale zdá, že jsou to hackeři, kteří jsou o krok napřed...

 

 

Partneři